Ve švédských vánočních legendách hrají hlavní postavu skřítci. Dříve to byl Tomtegubbe, skřítek hospodáříček, který celý rok pečoval o hospodářství a jako odměnu dostal o Vánocích misku rýžové kaše. Později se objevil dědeček Jultomte. Skřítek hospodáříček mu propůjčil svou podobu a svatý Mikuláš ho inspiroval k rozdávání dárků.

Jak vypadá švédský Štědrý den? Přípravy k večeři končí ve tři. V tu dobu celé Švédsko zapne televizi a sleduje Kačera Donalda. To je tradice přetrvávající několik desetiletí. Patří ke švédským Vánocům stejně jako Mrazík k českým. Na stole nesmí chybět vánoční šunka, masové kuličky, zelí, párečky, klobásky a hlavně – sleď. V jakékoli podobě – nakládaný v hořčici, v rajčatech, gratinovaný s bramborem.
K večeři se pije glögg, silnější podoba svařeného vína. Nechybí ani pálenka. Její pití je samo o sobě slavností. Zpívají se snapsvisor – krátké panákové popěvky. Po každém z nich následuje mohutný doušek ze sklenky. Švédové zpívají rádi a hodně. Po rozdávání dárků, které obstará tatínek převlečený za skřítka, je čas na kávu a něco sladkého. Kaše z rýže, mléka a šlehačky se servíruje politá šťávou z ovoce. Do hrnce se hodí mandle. Ten, kdo ji najde v talíři, bude mít podle staré tradice do roka svatbu.