Magickou moc propůjčovalo věštbě olovo – kov alchymistů. Olovo je lehce tavitelné. Proto si ho lidé vybrali jako technický prostředek při poodhalování budoucnosti. Například dívky se s jeho pomocí snažily zjistit, za koho se provdají. Tavilo se ve staré naběračce či lžíci nad plamenem svíčky nebo nad ohněm v kamnech, dříve nad ohništěm černé kuchyně. Když bylo roztaveno, vylilo se přes ucho starého klíče nebo jen tak do hrnce či umyvadla naplněného vodou. Olovo ve vodě rychle ztuhlo. Po vytažení se podle tvaru hádalo povolání budoucího manžela. Podobalo-li se peru, bude to písař, pokud motyce – tak sedlák, meči – bojovník, bochánku chleba – pekař, ševcovskému kopytu – švec a tak podobně. Když se odlité olovo nepodobalo ničemu, muselo se osvítit plamenem svíčky nebo lampy, a teprve stín odhalil pravou tvář ženicha.

Zvědavi na budoucnost ale byli i ostatní. Pro odhalení jejího tajemství byla uřčena řada vysvětlujících symbolů: kord znamenal mrzutosti, kotva – naději a pomoc přátel, láhev – všechno bude v pořádku, ovce – někdo nás chce ošidit, podkova – kujme železo, dokud je žhavé, metla – je nutné být ostražitý, pták – všechno se nám podaří, rakev – rozlučme se se svými sny, strom – naše jmění se rozroste, rostlina – úspěch je zaručen, věnec – znamenal smír s nepřítelem, zub – problémy, žebřík – vzestup.