Štědrý den býval dnem postním. Přísný půst trval až do vyjití první štědrovečerní hvězdy. Dospělí obvykle nejedli vůbec a muži zanechávali i kouření. Dětem se slibovalo, že postí-li se, uvidí zlaté prasátko, které nakonec některý z dospělých vykouzlil zrcátkem na stěně. Celodenní půst byl dobrou přípravou na hojnou večeři, která bývala opravdu štědrá, třebaže se lišila krajově. Jen málokde byly podávány pokrmy z masa, zato nikde nechyběl Černý kuba z hub a krupek a v něm nepostradatelný česnek, jemuž se odedávna připisovala posilující moc. Tradičně se např. na Klatovsku, Písecku a Podřipsku podávala Muzika ze sušeného ovoce. Nezbytnou součástí večeře bývala také čočka nebo hrách, symbolizující bohatství. I mouka měla své nezastupitelné místo v podobě vánočky, závinu, buchet, cukroví.
Na vánočním stole musel ležet bochník chleba, uctívaný jako boží dar. Nesmělo chybět ani čerstvé ovoce a ořechy. Cílem bylo, aby štědrovečerní hostina obsahovala všechny plodiny, které se v daném roce v hospodářství urodily. Ryby, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí štědrovečerních hodů, byly na vesnici ještě počátkem 20. století vzácné. Vyjma rybářských oblastí.

V této sekci najdete recepty rozdělené ještě do několika skupin. Seznámíme Vás s recepty na jídlo, cukroví i nápoje, a to nejen ze současnosti, ale i recepty, které se používali před mnoha a mnoha lety.